Jak na výplety křídel u dvouplošníku
Obtížnost: 
Tento návod je poslední z krátkého seriálu o dvouplošnících. Tentokrát se zaměřím na výplety křídel a jako ukázkový model bude opět sloužit Albatros D.III. Nějakou dobu (a několik neúspěšných pokusů) mi trvalo, než jsem našel přijatelný způsob, jak vytvořit věrohodně vypadající výplety křídel. Nakonec jsem byl úspěšný a tak vám můžu nyní postup popsat v návodu, který právě čtete. Obtížnost je poněkud vyšší, takže návod doporučuji pouze zručnějším a zkušenějším modelářům.
Výroba oček
Nejprve musíme vyrobit očka, do kterých se bude provlékat lanko. Vyrobit očka je jednodušší, než se může zdát. Napneme drátek a přes něj obtočíme druhý, který zauzlujeme. Tento postup je velmi rychlý a během pár minut budete mít hotovo. Pak stačí očka svléct, srovnat závit v pinzetě a zkrátit na požadovanou délku.
Instalace do křídel je taktéž snadná, ale je důležité mít kvalitní pinzetu. Očka mají průměr jednoho milimetru a pomocí prstů je není možné správně umístit. Do křídel navrtáme dírky, ale dávejte si pozor, ať nenavrtáte otvory skrz. Následně naneseme gelové sekundové lepidlo na konec závitu a opatrně zalepíme do vyvrtané dírky. Po zaschnutí lepidla je spoj velmi pevný a odolný. Zátěžová zkouška prokázala, že jedno očko bez problému unese celé křídlo.
Navlečení vlasce
Dříve, když jsem hledal vhodné materiály, tak jsem používal vlasce z vytaženého plastového rámečku, ale ten byl velmi křehký a snadno se přetrhl. Po zjištění, že rybáři používají silonové vlasce o průměru 0,12 mm, jsem hned utíkal do místních rybářských potřeb. Koupil jsem několik špulek silonového vlasce o návinu 100 m. Cena jedné krabičky se pohybuje kolem 30 korun a vystačí vám na hodně modelů. Zkoušel jsem i pletený černý vlasec 0,04 mm, ale ten se třepí.
Na model Albatrosu jsem nakonec zvolil průměr 0,12 mm pro snadnější provlékání dutinek. Výplety mezi křídly opravdových letounů měly takzvané napínáky, které si vyrobíme z uchošťourů (rozuměj, vatových tyčinek :-). Dobré je odstřihnout část s vatou, omezíme tak případné vzplanutí. Tyčinku nahřejeme nad svíčkou nebo plynovým hořákem a jemně natáhneme. Chce to trochu cviku, a proto vám dám nějaké postřehy z tavení:
- Nenechávejte tyčinku dlouho nad plamenem. Plast může začít hořet a způsobit vám drobné popáleniny.
- Různě s tyčinkou točte a pohybujte. Teplo se rovnoměrně rozptýlí a tyčinka půjde snadněji roztáhnout.
- Pokud plast začne hořet nebo kapat, mějte po ruce vodu na uhašení.
- Pokud se začne plast deformovat, tak je na čas tyčinku roztáhnout.
- Většinou se podaří dobře natáhnout tak jednu z deseti tyčinek do požadovaného průměru.
- Výpary z hořícího plastu nejsou zrovna dvakrát zdravé. Používejte ochrannou masku.
Správně vytažené trubičky stačí nařezat na 3 mm délku a provléknout přes ně vlasec. Vlasec následně provlečeme očkem a zpět do trubičky. Vytvoří se smyčka, kterou stáhneme a zakápneme řídkým sekundovým lepidlem. Lepidlo krásně zateče do trubičky a vytvoří velmi pevný spoj. Přečnívající vlákno zastřihneme manikůrními nůžkami.
Pokud jsme křídla vypletli, tak ještě musíme před nabarvením vlasce napnout. Na to znám dva postupy:
- První postup pomocí páječky
- Nahřátý konec páječky přiložíme k vlasci. Nesmíme se ale vlasce dotknout, protože se by se mohl přetavit a prasknout. Tento postup je velmi jednoduchý a u moderních páječek lze dokonce teplotu nastavit na požadovanou velikost.
- Druhý postup pomocí nahřáté jehly nebo špendlíku
- Budeme potřebovat svíčku a jehlu. Preferuji injekční jehlu kvůli jejímu plastovému konci, který nám zaručí bezproblémové uchycení do prstů bez toho, aniž bychom se popálili. Jehlu nahřejeme nad plamenem až do zčervenání kovu. Následně jehlu přiložíme k výpletu a vlasec se během okamžiku napne. Zde je ovšem větší riziko přetavení silonu, protože teplota je nestálá a rychle se mění.
Barvení
Posledním krokem bude barvení, které už jistě velmi dobře znáte. Zmíním jen odstíny a drobná úskalí. Na lanka jsem použil barvu Gunmetal Citadel a napínáky jsem nabarvil bronzovou Agama. Barvu je důležité správně naředit. Hustá barva na lankách tvoří nesouvislý povrch a hodně naředěná se zase sráží do kapek, a proto si naředění nejprve vyzkoušejte.
Závěr
Tímto článkem uzavírám minisérii návodů týkajících se dvouplošníků. Snad se mi povedlo mé modelářské postupy převést do pochopitelné podoby a třeba něco z toho i vyzkoušíte. V dalších článcích zamířím z oblak na tvrdou a místy blátivou zem bojové techniky.
Komentáře
Děkuji Krtek